V tomto týdnu nás bylo o několik více – přivítali jsme mezi sebou nové zájemce o přijetí do Koventinky, kteří měli možnost si s námi vyzkoušet několik dní běžného chodu školy.

V pondělí i ve středu se naše aktivity točily okolo tématu vesmír. Od Rádi jsme se dozvěděli nové informace o souhvězdích a znameních zvěrokruhu – že v současnosti vládne v lunárním kalendáři jiné znamení než na obloze. Také jsme si povídali, čím je to způsobeno, a diskutovali o tom, jestli astrologii věříme nebo ne.

Opičky se učily hlasité říkanky pro dobré dýchání a slovní artikulaci a zpívaly píseň Co se jí v Číně, kterou doprovodily hrou na Orffův nástroj tématicky naplněný rýží. Vytvořily si živý model Sluneční soustavy – seřadily sebe a planety podle velikosti, označily se příslušnými cedulkami s názvy planet, obíhaly kolem Slunce a přitom i rotovaly kolem své osy. Endermani si četli článek o Nefritovém králíkovi, čínském lunárním vozítku, které se pohybuje po odvrácené straně Měsíce. Procvičili si, jak rozumí textu, povídali si o rotaci Měsíce a proč je k nám otočena stále jen jedna jeho strana. Ve skupině Ufonů si každý vybral jednu otázku z knihy „Opravdu opravdu velké otázky o prostoru a čase“. Pokusí se téma své otázky do konce ledna prostudovat a přednést ostatním, co zjistili. Ufoni si také četli v angličtině o planetách a budou pracovat na překladu některých údajů a na převodu jednotek z mílí na kilometry. Samostatně pracovali na tématu podle svého výběru – vesmír anebo můj vesmír. Někdo stvořil myšlenkovou mapu o vesmíru v sobě (tedy o tom, co má nebo nemá rád, co ho zajímá, co si o sobě myslí atd.), někdo připravoval křížovku nebo otázky o vesmíru pro ostatní.

Velkým lákadlem tohoto týdne byl Eliščin kreativní blok zaměřený na výrobu slizu. Vyráběly se slizy různých barev a druhů a ze slizů poté obrovské bubliny. Viki a Honzík ve svém bloku učili ostatní práci s YouTube. S Radkou se dokončoval nástěnný kalendář a sestavoval se závěsný model planet. Jakub měl připraveno povídání o tekutém písku a vyzkoušel s dětmi jeho výrobu z pudingu. Také si povídali o umění a o životě umělců v dnešní době. Vymýšleli, jaký je smysl umění, jaké jsou jeho druhy, jak se dá uměním uživit a pouštěli si praktické ukázky umělecké hudby.

Ve čtvrteční lekci hry Lovci podnikavých duchů jsme zkoumali, jaké jsou rozdíly mezi řečí těla a tím, co člověk vyjadřuje mluvenou řečí. Vyzkoušeli jsme si, jestli dokážeme podle řeči těla poznat pravý úmysl člověka, s nímž mluvíme. V pátek jsme navštívili Veletrh vzdělávání, her a hraček, první svého druhu v Plzni, kde jsme si vyzkoušeli různé hračky, hry a pomůcky. Nejvíc se nám ale líbil stánek s pískovými obrázky, který vedla Anežka s Betkou.

Nový rok jsme přivítali u Košuteckého jezírka, kde jsme společně pouštěli lodičky z ořechových skořápek se zapálenými svíčkami a s přáním do nového roku. Naší představou bylo, že se lodičky vydají na dlouhou plavbu po rybníku, my ho tak rozzáříme a budeme moci sledovat, čí lodičky budou plout společně a jak moc zůstaneme všichni pohromadě. Nejdříve nás v té teplé zimě překvapil zamrzlý rybník. A když jsme nakonec našli vhodné místo, lodičky se držely břehu, kde jsme je vypustili. Ale i tak jsme si s nimi užili spoustu zábavy.

V úterý jsme se seznámili s naší novou lektorkou angličtiny Evou. Povídali jsme si s ní o tom, co bychom se v angličtině chtěli naučit. Také jsme četli a psali vlastní příběhy.

Ve středu jsme otevřeli nové měsíční téma Věda, technika a vesmír. Radka nás naučila novou píseň o vesmíru, kterou si budeme v průběhu ledna společně ráno zpívat. Opičky se učily písničku Padá, padá, snížek padá za doprovodu trianglu, Orffových nástrojů a padajícího sněhu. Povídaly si o tom, co je všechno ve vesmíru, a sestavovaly přitom slova. Ufoni si četli báseň Ufoni od Jiřího Žáčka a povídali si o její náplni. Také vyhledávali v básni různé slovní druhy. V kreativním bloku jsme s Radkou vytvářeli nástěnný kalendář pro rok 2019, s vyznačenými narozeninami, svátky a měsíčními tématy. S Ráďou jsme vyráběli hady z papíru, které jsme posléze zavěsili nad horké radiátory. Mohli jsme tak pozorovat, jak horký vzduch z topení stoupá a roztáčí hady, zatímco chladnější vzduch zaujme místo teplejšího. Ověřili jsme si tak pohyb vzduchu zvaný šíření tepla prouděním. U Jakuba se pracovalo s měřičem odporu.

Ve čtvrtek jsme opět lovili podnikavé duchy a na vlastní kůži si zkusili, jak funguje řeč těla a co všechno může o nás i o druhých prozradit. S Petrem jsme hráli nové hry na koordinaci, prostorovou orientaci a na rychlost. Pak jsme opakovali různé druhy přeskoků a zkoušeli je na obě strany pro rovnoměrné zatížení.

V pátek nás čekal v Animánii program Neboj, nejsi sám. Na začátku jsme zhlédli polovinu příběhu s názvem Psí historie. Potom jsme si vyzkoušeli animovat své vlastní postavičky a také jsme se naučili jednoduchou animaci pomocí papírového bločku a tužky. Zahráli jsme si pro nás neznámou hru Tři černí Petři, v níž se tři děti (jako černí Petři) nesměly zapojovat do her ostatních. Po skončení her se vyjadřovaly, jak se v této roli cítily, a všichni si o tom společně povídali. Na závěr programu jsme zkusili namalovat, jak by mohl příběh Psí historie dopadnout, a posléze jsme se na skutečný konec podívali.

V pondělí nás v Koventince přivítal krásný mechový adventní věnec, který nám přinesla Lucka, a my jsme si na něm společně zapálili první adventní svíčku. Naším prosincových tématem je koloběh roku a svátky. Opičky si začaly vyrábět kalendáře a zopakovaly si tak, jaká máme roční období a měsíce v nich. Také si povídaly o období adventu a o tradicích s ním spojených. Endermani si procvičovali sčítání a Ufoni si vyzkoušeli napsat veselý diktát s básničkami a hádankami. V druhé půlce pondělního dopoledne se některé děti připojily k dramatickému programu se studenty Kristiánem a Hynkem. Společně si s nimi vyzkoušeli dramatičtější obdoby různých her, vedení druhého poslepu za ruku nebo za koleno, improvizaci na známý i neznámý příběh, pantomimu a mnoho dalších aktivit. Dohromady také tvořili myšlenkovou mapu na téma dramatická výchova a improvizace. Pro děti, které se nechtěly zúčastnit dramatického programu, měla Betka připraveno skákání přes gumu. Také jsme společně psali dopis Klárce a Vikimu, kteří odjeli na měsíc do lázní.

V úterý jsme se jako vždy učili něco nového v angličtině s Pinem a četli a psali své příběhy. V psaní jsou vidět velké pokroky – čím více píšeme, tím méně se v textu objevuje chyb.

Ve středu ráno jsme se připojili k dětem ze sousední dětské skupiny Kulička a společně jsme čekali na Mikuláše. Přišel nás navštívit i s andělem. Zazpívali jsme mu dohromady krátkou mikulášskou píseň a on nás pak každého ocenil a obdaroval. Je zřejmé, že Mikuláš má ve své knize o každém zapsáno, jaké jsou jeho silné stránky a co umí a dokáže. U někoho to byl soucit, u jiného třeba veselá nálada. A tak jsme měli možnost se dozvědět o kamarádech to, co třeba i víme, ale často si to vůbec neuvědomujeme. Po svačině měla slovo starší Eliška a přednesla nám referát o svém oblíbeném hudebním duu Marcus a Martinus, samozřejmě i s hudební ukázkou. Další program bylo potřeba vzhledem k nenadálé Rádině nemoci trochu upravit a tak některé děti pokračovaly v psaní svých knih, jiné si s Radkou četly z knihy O pejskovi a kočičce pohádku „Jak hráli divadlo a na Mikuláše co bylo“ a potom malovaly Mikuláše, čerta a anděla. Madlenka vytvořila a předvedla reklamu na Vánoce.

I odpoledne se v Koventince děly zajímavé věci. V pondělí si mladší Eliška s maminkou připravila adventní dílnu s výrobou různých druhů slizu, dokonce i třpytivého nebo svítícího. Ve středu se konal turnaj v piškvorkách. Na prvním místě se umístil průvodce Jakub, ale hned za ním v závěsu byli Nikolka a Leon se stejným počtem vítězných bitev.

Čtvrteční pokračování hry Lovci podnikavých duchů musela nemocná Ráďa odložit, ale místo ní si Jindra opět připravila oblíbenou dílnu na vyrábění z hmoty Fimo. S Petrem jsme procvičovali obvyklé skoky a kotouly, ale trénovali jsme i koordinační schopnosti na překážkové dráze, na níž jsme museli navíc udržet míček na tenisové raketě.

V pátek dopoledne jsme zahráli spontánní divadelní představení pro děti z Kuličky a odpoledne jsme vyráběli vánoční ozdoby na stromeček z motané příze. Někomu se dařilo klubíčko umotat hned, ale někdo byl překvapen, že není úplně snadné umotat klubíčko tak, aby příze nikde nevisela a klubko nebylo šišaté. Nakonec se jich povedlo tolik, že jimi můžeme ozdobit nás vánoční stromeček.

V desátém týdnu jsme hodně pracovali na získávání a prohlubování našich znalostí o lidském těle. Obkreslili jsme si ve dvojicích na papír postavu v životní velikosti a pokoušeli jsme se správně zakreslit a popsat všechny lidské orgány. Postupně budou v listopadu do obrázku přibývat i další součásti lidského těla. Ufoni a Endermani si vytvořili desky s názvem Moje tělo, kam si začali zaznamenávat poznatky o svém vlastním těle. Začali barvou očí a vlasů, váhou, výškou, teplotou a někdo i počtem zubů, obvodem pasu či hlavy. Povídali si také o krevních skupinách, ale zjistili, že jen velmi málo dětí zná tu svou. Opičky si četly z knihy Moje zázračné já kapitolu o buňce, jejíž model pak vytvářely z modelíny.

Středeční den uvedly Anežka a Nikolka svým krátkým referátem o křečcích. K velké radosti všech dětí si přinesly i živého křečka na ukázku. Viki a Ája vedli tento týden své vlastní tvořivé bloky. Viki si připravil hodinu s 3D malováním a psaním, Ája zas malování podle knížky. Ráďa s nejmladšími dětmi vytvářela mandaly a obrazce z přírodnin. Radka se svou skupinkou pokračovala v nacvičování muzikálu a také učila děti vytvořit knížku, v níž se dají různé části těla různých postav zaměňovat a vznikají tak vtipné kombinace. S Jakubem si Endermani a Ufoni cvičili přesnost v rýsování, učili se používat úhloměr a rýsovali pravoúhlé trojúhelníky. V tvořivém bloku Jakub učil děti opravovat autíčko na dálkové ovládání a vyrábět raketky pomocí sody a octa. A také vedl naši dlouho připravovanou akci „Sázení stromu v atriu“. Velký dřevěný květináč, který děti na jaře vyrobily a na podzim nabarvily, se konečně zaplnil zeminou a byla do něj zasazena třešeň. Při sázení si děti užily hodně zábavy, zvláště při udusávání zeminy.

Ve čtvrtek si nejstarší děti opět prožily plno dobrodružství s hrou Lovci podnikavých duchů. Tentokrát se seznámily s nejdůležitějšími pravidly prezentace před lidmi. Měly si rozdělit role v týmu podle toho, co kdo nejlépe umí. To každý sám i prezentoval před týmem dle základních pravidel vystupování a dostal od něj zpětnou vazbu. Na týmové vlajce se každý sám za sebe snažil obrázkem vystihnout své vlastnosti, schopnosti a vědomosti, které by týmu mohly pomoci při řešení dalších úkolů.

Pátek byl věnován Svatomartinské slavnosti, kterou jsme pořádali společně se sousední spřátelenou školkou Kuličkou. Pekli jsme svatomartinské rohlíčky, děti ze školky zahrály divadelní představení o svatém Martinovi a v tělocvičně jsme si pak všichni dohromady zařádili na velké opičí dráze. Odpoledne hrál divadlo i Štěpík a Laura oslavila své narozeniny. O svatomartinské rohlíčky jsme se samozřejmě podle tradice rozdělili – půlku jsme nechali každý sobě a druhou půlku jsme věnovali příteli.

Devátý týden byl o něco kratší než ostatní, neboť jsme v pondělí a v úterý měli podzimní prázdniny, ale i tak se toho v naší škole událo mnoho zajímavého.

Na středu připadl Halloween a tak se už od rána mezi námi objevila různá strašidla. Opičky si opakovaly píseň Stojí město Nepovězto a naučily se společně báseň Rak, v níž každý říkal svůj verš. Věnovaly se i řazení písmenek do abecedy a vymýšlení slov k jednotlivým písmenům. S abecedou jim pomáhal malý chodící pejsek, který posléze prošel celou abecedu. Ufoni si procvičovali vyjmenovaná slova a vytvářeli s nimi křížovku. Někteří pak pokračovali v psaní vlastních příběhů. Jeden z kreativních bloků vedla Madlenka a připravila si pro ostatní veselé hry a vtípky. Radka pokračovala se svou skupinou ve vymýšlení muzikálu a Jakub s dětmi sundal a vyčistil ptačí budku. Odpoledne pak patřilo halloweenské party, na niž se všichni moc těšili a připravili si na ni skvělé kostýmy. K tomu jsme dlabali dýni a hráli hry s halloweenskou tématikou.

Ve čtvrtek zahájila Ráďa se staršími dětmi celoroční dobrodružnou a naučnou hru Lovci podnikavých duchů. Hra začala lekcí etikety o správném podání ruky při představování, sepsáním smlouvy o pravidlech chování v týmu a hrou na dodávky. S Petrem jsme se zaměřili nejen na rozvoj schopností jako je síla, rychlost, koordinace a výdrž, ale i na rozvoj dovedností – házení míčem na cíl, vedení míčku s hokejkou, přeskoky apod. Také jsme využili naší vzájemné podpory, aby se i ti nejunavenější dokázali překonat a projít stejný počet kol dráhy se stanovišti.

V pátek nás čekal výukový program v Techmania Science Center s tématem Přijďme na zub výživě. V laboratoři jsme si udělali pokus s kvasnicemi a zjistili, čím se živí a kde se tedy nejrychleji množí. To nás dovedlo k tomu, že džusy z koncentrátu a kolové nápoje mají na zuby a jejich kazivost stejný vliv. Dále jsme si povídali o zubech, odhalovali na našich zubech starý a nový plak a zkoumali jsme množství našich chuťových pohárků. Na exponátech jsme pak zjišťovali, kolik cukru je obsaženo v různých potravinách a jak se lišil způsob opatřování potravy v pravěku, středověku a novověku.

V tomto týdnu jsme se přesunuli z říše rostlinné do říše živočišné. Rozpoznávali jsme různé druhy zvířat a pojmenovávali jsme části jejich těl a koster. Pracovali jsme ve dvojicích a poté jsme předávali informace o vybraném druhu ostatním. Ti nejmladší (Opičky) si hledali na internetu různé druhy opic, které pak zakomponovali do plakátu, jenž spolu namalovali. Nejstarší se zabývali rozdělováním zvířat na bezobratlé, obratlovce a na další skupiny obratlovců podle jejich typických identifikačních znaků. Zkoušeli si také sestavovat s pomůckou různé potravní řetězce. Naše zahradní krmítko opět začínají hojně navštěvovat ptáci, proto jsme trávili hodně času jejich pozorováním a zapisováním.

V pondělí nás navštívila fotografka Zoologické a botanické zahrady města Plzně, paní Misíková, a povídala nám o expedici do Ugandy, jíž se účastnila. Dozvěděli jsme se toho opravdu hodně o životě zvířat i lidí v Africe. A velmi nás překvapilo, jaká zvířata jsou nebezpečná, i když na to na první pohled nevypadají.

Jára si pro ostatní děti připravil blok zaměřený na práci s mikroskopem. Na kruhu pak Jára mluvil o tom, jak se cítil, když měl odpovědnost za průběh celého bloku. Co se mu povedlo, co naopak ne a co by příště udělal jinak. Potom dostal zpětnou vazbu od ostatních dětí. A ačkoliv to na první pohled většinou není patné, je z jejich odpovědí zřejmé, že s moudrostí vědí, cítí a reflektují všechno, co se kolem nich děje.

S Radkou začali někteří nacvičovat muzikál. Povídali si o tom, co to muzikál je, pouštěli si ukázky a diskutovali nad vlastními náměty. V pátek jsme zdobili třídu na nadcházející Halloween různými pavoučky, čarodějnicemi, netopýry, dýněmi a duchy a pouštěli jsme si k tomu tématickou hudbu z filmů o Harrym Potterovi.

Nový týden jsme začali poznáváním listů různých stromů, keřů a bylin, které rostou na naší zahradě. Některé neznámé, jako třeba z javoru tatarského, jsme si dohledali na internetu. Také jsme sušili byliny a tvořili z nich obrázky. V dalším bloku jsme se pokoušeli o vytvoření vlastní myšlenkové mapy, která by nám pomohla při rozhodování, kde máme psát „i“ a kde „y“. Procvičovali jsme rozlišování podstatných jmen mužského a ženského rodu a psaní znělých a neznělých hlásek. Klárka si přinesla novou knížku s návody, jak skládat origami, a některá z nich jsme se naučili skládat.

V úterý jsme měli dlouhý poradní kruh nad důležitými otázkami, které se v průběhu společně stráveného času od září objevily. Po dlouhých diskuzích jsme se nakonec shodli na některých nových dohodách. V kruhu se stále učíme naslouchat jeden druhému, neskákat si do řeči, vyjádřit svůj názor a přijímat i důsledky toho, když se k položené otázce nechceme vyjádřit.

Ve středu si pro nás Ráďa připravila hlasovou dílnu. Vyzkoušeli jsme si různé zvuky, rytmické šlapání, hraní na nástroje a nacvičili jsme si zpěv dvou kánonů a jednoho dvojhlasu. Další skupina dětí nahrála s Radkou rozhlasovou pohádku Našlo se kotě. Ti nejmladší si četli báseň Stojí město Nepovězto, kterou se pak učili i zazpívat. Starší zase zpívali píseň Vyjmenovaná slova, která pak v písni hledali.

Čtvrteční dopoledne jsme strávili na oblíbeném hřišti. Ovšem tentokrát nepatřila největší pozornost houpačkách a prolézačkám, ale ohni. První pokusy o rozdělání ohně z vlhkého dřeva a listí byly marné, nakonec se ale oheň rozhořel a mohli jsme na něm opékat všechno možné, co jsme měli v batozích ke svačině – zeleninu, ovoce, pečivo, dokonce i kaši. Experimentování všechny moc bavilo. Petr také vyrobil luk a učil nás z něj střílet. Odpoledne jsme si k luku vyrobili čelenky a hráli si na Indiány.

Pátek byl opět vyhrazen návštěvě Techmania Science Center. 3D film Polaris, promítaný v sále uvnitř kupole, nám pomohl pochopit, proč se na pólech na planetě Zemi střídá půl roku den a půl roku noc. Vtipní filmoví průvodci tučňák a lední medvěd nás pro srovnání zavedli k Marsu a k Saturnu. Mezi exponáty nás tento týden nejvíce zaujala obnovená expozice Člověk a zvíře a také dřevěné kostky, z nichž někteří dokázali postavit celou vesnici i s armádou.

V pondělí jsme si povídali si o významu lesa. Zamýšleli nad tím, proč do lesa chodíme a proč je pro nás a zvířata les důležitý. Také jsme si hráli na písmenka a doplňovali slova znělými a neznělými souhláskami. S Jakubem jsme se učili rýsovat kružítkem a ujasnili jsme si při tom, co znamenají termíny kružnice, poloměr, průměr aj. S Ráďou jsme hráli míčové hry a s Radkou tančili se šátky.

V úterý jsme se sešli v centru města. V Galerii města Plzně nás čekala Aleška a provedla nás výstavou Michal Gabriel – Ve vaně, archanděl Michael a jiné příběhy. Prohlédli jsme si vystavené sochy, popřemýšleli o nich, kreslili jsme návrh bytosti na motiv díla Ptakočlověk a zkoušeli modelovat vlastní objekt. Také jsme si prošli centrum Plzně a zopakovali si, jaké jsou důležité stavby na náměstí Republiky a v jeho okolí. Na nástěnné malbě „Theatrum mundi“ jsme si ukázali významné plzeňské osobnosti a zastavili se u lavičky Václava Havla.

Ve středu jsme se učili píseň Padají kaštany a hráli scrabble se jmény dětí. Tvořili jsme věty, určovali větné druhy a psali vlastní příběhy. Venku jsme se pokoušeli zachytit suchými křídami barevnost podzimní přírody. S Jakubem jsme se učili noty a hráli na klavír.

Ve čtvrtek jsme se vypravili na nové plzeňské parkourové hřiště, které se řadí k těm největším v Evropě. Procvičili jsme si svou mrštnost a odvahu a zjistili jsme, že pokud se chceme něco nového naučit, musíme někdy překonat i svůj strach.

V pátek jsme si uspořádali den s hlavolamy. Donesli jsme si z domova druhy hlavolamů, 3D bludiště v kouli, logické hry, knížky s bludišti, sudoku i šachy. Ten, kdo byl už lámáním hlavy unaven, odpočíval při vaření slaných a sladkých palačinek a hraním na zahradě v nádherném slunečném počasí.

V pondělí jsme si povídali o vzniku Koventinky a o tom, co znamená její název a z čeho je odvozen. Potom jsme zkoušeli napsat nebo nakreslit, jak si představujeme svůj další rok ve škole – co bychom chtěli dokázat, naučit se a zažít. V obměňovaných dvojicích jsme hráli hru Zrcadlo, která podporuje naši schopnost empatie. Také jsme plstili a zkoušeli přitom zpívat kánony.

V úterý jsme si na čtenářské dílně zapsali první zápisky do čtenářských deníků.

Ve středu jsme si ve dvojicích vyrobili své vlastní plakáty, které nám pomohou v rozlišování tvrdých a měkkých souhlásek. Pokoušeli jsme se také o dramatizaci přečteného úryvku knihy. Výsledný divadelní kus dostal pracovní název „Jak se stát hercem v pěti minutách“. S Jakubem jsme natáčeli video o chemickém pokusu, v němž se cola odbarví pomocí mléka. Procvičili jsme si přitom počítání, převádění jednotek, moderování i trpělivost.

Ve čtvrtek jsme pomocí našich těl vytvářeli zajímavé obrazce a relaxovali jsme při libých tónech zvonečků Koshi a zvucích jiných perkusních nástrojů. S Petrem jsme si vyzkoušeli štafetové rozběhání, různé pády vpřed a vzad, parkourové přeskoky a překážkovou dráhu. Odpoledne jsme si vyzdobili naši novou venkovní kuchyňku – připevnili jsem háčky a domalovali jsme plotýnky, skříňky a poličky.

Na pátek pak připadl svátek sv. Václava a celá Koventinka měla volno.