Čtyřicátý druhý týden

Tento týden jsme se věnovali hlavně upevňování pravidel skupinové práce. Určili jsme si funkce ve skupinkách a následně jsme si v kroužku povídali o tom, do jaké míry se nám dařilo je plnit a jaké nám to přinášelo pocity. Opakovali jsme si podněty a zážitky z výletu z minulého týdne. Děti si toho opravdu hodně zapamatovaly – kupodivu i teorii, kterou Gabo zmiňoval ohledně kompostování. Při povídání o užovce, kterou jsme viděli, jsme se dostali až k potravnímu řetězci. Různé řetězce jsme si potom zkoušeli skládat z kelímků.

Ve dvojicích jsme si vybarvovali obrázky, které nám namaloval Vhrsti při vyprávění pohádky. Odpoledne si děti s Klárou povídaly o síle pozitivní a negativní myšlenky. Do dvou sklenic daly děti stejnou vařenou rýži – jedné nadávaly, na jednu mluvily láskyplně. Slova a obrázky, které je napadaly, zapsaly a nakreslily na papír a na sklenice nalepily. Těšíme se na výsledek pokusu. 🙂

V úterý jsme se společně s Dášou věnovali projektu Včela. Děti dostaly pracovní listy, do kterých si během povídání malovaly nebo psaly. Mohly si prožít celý životní cyklus včely – do postavené plástve nakladla matka vajíčka (což byly děti), ze kterých se vylíhly larvy. Ty byly krmeny mateří kašičkou a pylem. Poté se zakuklily a vylíhly se včelky. Ty prošly fází čističky, kojičky, stavitelky, strážkyně i létavky. Dále děti vytvářely výrobky z včelího vosku – svíčku, včelku nebo cokoliv, co samy chtěly. Ve středu jsme si opět práci ve skupinách zopakovali a vyrobili jsme si hru z papíru (otázky a odpovědi ohledně včelařství). Čekal nás také poslední příběh z Emušákova – povídali jsme si o důvěře – o tom, co pro nás znamená, komu důvěřujeme a jak to vypadá, když někdo naši důvěru zklame.

43 položka(ek) « 1 z 2 »

Čtyřicátý první týden

V pondělí jsme měli na programu dvě hlavní činnosti – pokusy s vejci a oslavu Vojtových devátých narozenin. Z nápadu udělat si některé pokusy byly děti nadšené, proto jsme s nimi hned po ranním kruhu začali. Zkoušeli jsme si odpovídat na některé otázky, např. poznáme vařené vejce od syrového, může vejce plavat, jak uděláme z vejce „hopík“, můžeme postavit vejce na špičku atd. Aktivity byly pro děti hodně zajímavé – některé pokusy si zkoušely opakovaně. Starší děti se seznámily s pojmy jako hustota nebo tření. Poté jsme zorganizovali klasický narozeninový rituál, Vojtovi jsme zazpívali, popřáli jsme mu a obdarovali ho.

Také jsme tvořili z plsti, hráli jsme přírodovědné hry od Lucie Ernestové, slovní fotbal a odkryli jsme krabici s překvapením – malými míčky, hacky sacky, které se nám budou v budoucnosti hodit na mnohé aktivity – spojení pohybu a memorování nám funguje velmi dobře.

Ve středu jsme přijali pozvání na návštěvu k Áje. Klára a Gabo připravili pestrý program. Začalo se malou přednáškou o kompostování. Děti se dozvěděly, co potřebuje rostlina pro to, aby mohla hezky a zdravě růst, co a v jakém poměru patří do kompostu a jaká zvířata obývají zdravý kompost. Mohli jsme si prohlédnout dokonce užovku, která je v kompostu vítaná. Prohlídka pokračovala vermikompostéry se žížalami, kurníkem se slepicemi a dalšími nezbytnostmi permakulturní zahrady. Další setkání bylo u včelích úlů, kde jsme se také dozvěděli mnoho zajímavého. Při svačince si pak děti prohlédly pracovní listy a včelí plástve.

Následující část programu byla spíše zábavná. Se spisovatelem a ilustrátorem Vhrsti děti diskutovaly i navštívily pohádkovou zemi, kde si samy pojmenovávaly postavy. Odpoledne, po výborném obědě, nás čekala možnost práce s hrnčířským kruhem a volná zábava, kdy se děti dostatečně vyřádily a návštěvu si užily do poslední minuty.

48 položka(ek) « 1 z 2 »

Čtyřicátý týden

V pondělí ráno nám uprostřed kruhu „přistála“ velká krabice s překvapením. Děti zkoušely hádat, co v ní asi je, a ptaly se různými otázkami, na které Klára odpovídala ano/ne. Jakmile se ale z bedny začal ozývat zvuk, bylo jasno – celý den jsme věnovali dvěma měsíčním koťatům. Povídali jsme si o kočkách, o jejich smyslech a schopnostech a také přišlo na řadu vážné téma, kdy Ája vyprávěla o tom, jak jim kočičí maminku přejela motorka. Koťata jsme se učili krmit z lahvičky a také jsme vyrobili hračku – bambuli z vlny. Při tvoření předčítala Klára z knížky Když Dinosaurům někdo umře. Děti se zapojily do diskuze o tom, co je po životě, jak vzpomínáme na někoho, kdo nám odešel, a odpovídaly na další, pro ně očividně zajímavé otázky. Druhý den Johanka, Anička a Anežka namalovaly kočičku tuší. Kuba si chtěl také vytvořit bambuli a Vojta s Járou hráli vědomostní hru, která se týkala především stavby těla kočky a psa. Také nás čekalo dopravní hřiště, kde jsme se seznámili s pravidly silničního provozu. Průběžně jsme si měnili role chodců a řidičů.

Středu jsme trávili celý den na zahradě. Děti si mohly zvolit, jestli chtějí pracovat samostatně, nebo ve skupině. Podmínkou pouze bylo, aby alespoň jeden z týmu byl čtenář. Bez problémů si utvořily dvojice a pracovaly na úkolech týkajících se stromů – hledaly listy, šišky, počítaly stromy na zahradě. Kluci se poté chopili váhy a zkoušeli podle instrukcí navážit 1 kg, 20 dkg, 500 g apod. Nikolka, Anička a Anežka vytvářely různé potraviny a lektvary pro víly, Madlenka a kluci hráli Twister. Nakonec jsme si namalovali panáka a chvilku před obědem jsme si ještě zaskákali.

37 položka(ek) « 1 z 2 »

Třicátý devátý týden

Tento týden jsme stihli výlet i pokračování témat Lidské tělo a Farma. V pondělí jsme si povídali o dýchání – kdy se potřebujeme nadechnout a kdy vydechnout. Děti vymyslely ve skupinách opravdu velké množství příkladů (když se chceme potopit, když sfoukneme svíčku, když máme škytavku atd.). S Janou jsme si ukazovali, jak funguje bránice, a Jaromírek si vytvořil vlastní papírový model dýchací soustavy. Ája, Anežka, Madlenka a Anička si zatím testovaly dýchání výtvarnou činností. Pomocí brčka rozfoukávaly barvy na čtvrtku.

V úterý jsme vyjeli na výlet. Cílem byla rodinná farma Alp Rieser na Křivoklátsku. Přivítala nás milá česko-švýcarské rodinka, která společně farmaří na rozlehlém pozemku již 15 let. Přivítali nás kávou, mátovým čajem a ochutnávkou výborných kozích sýrů, mléka a syrovátky. Prohlédli jsme si všechna zvířátka – alpaky, kozy, poničku, slepice a pejsky. Jeden z nich také tahal vozík, ve kterém povozil děti. K obědu jsme si společně opekli špekáčky z nedaleké farmy. Děti si zkoušely česat vlnu z alpak (která mě překvapila svojí jemností – je daleko hebčí než vlna ovčí), příst na kolovrátku nebo dojit kozu.

Ve středu jsme se vrátili k tématu Farma – Anežka, Míša a Nikolka pracovali na tématických pracovních listech. Vojta a Kuba zkoušeli výtah z knihy – Vojta o kočkách, Kuba o kachnách. Kuba a Jaromírek také pracovali se stovkovou tabulkou. Stále více se učíme rozvíjet spolupráci – oblíbenou se stala hra Kooperativní židle z minulého týdne. Navzájem si také kontrolujeme texty a žádáme o radu spolužáka. Madlenka učila Anežku pravidla pro psaní ú/ů a sama si tak zopakovala nabyté poznatky z minulého týdne. O tom, jak důležitá je spolupráce, jsme se přesvědčili při přenášení špaget do bedny pomocí dvou papírových tácků, na které jsme si nalepili držák na ruku. Že tato aktivita vyžaduje klid a naladění se na druhého, poznali všichni zúčastnění.

43 položka(ek) « 1 z 2 »

Třicátý osmý týden

Třicátý osmý týden byl opět týdnem zkušebním – tentokrát pro Kubu a Lucku. Strávili s námi několik dní a vyzkoušeli si, jaké to je učit se v Koventince. V pondělí jsme si povídali o zubech – o tom, co jim škodí a co prospívá. Skládali jsme puzzle, vyráběli jsme kost (respektive její průřez), kluci skládali kostru z papíru. Ještě ji stále nemáme hotovou – model je celkem náročný na čas i zručnost.

V úterý jsme si začali povídat o stromech. Ráno jsme se trochu rozpohybovali hrou Kooperativní židle. Klasické židle v kruhu jsou soutěživou hrou – tedy děti chodí kolem židlí a na domluvený signál se posadí. Na koho nezbyde místo, vypadává. My jsme hru obměnili – na koho nezbyde místo, hledá, kdo by mu pomohl a posadil si ho na klín. Na závěr jsme všichni seděli na jedné židli. Povídali jsme si o tom, jaké to je, když někomu pomůžeme, jestli si pamatujeme, kdo nám první pomohl, jak jsme se cítili atd. Po rozehřátí jsme se „vypravili“ do fiktivní galerie. Prohlíželi jsme si obrázky na zemi. A protože to byla prodejní výstava, mohli jsme si obrázek, který se nám líbí nejvíce, koupit (a správně spočítat peníze). Poté jsme se na pět minut ponořili sami do sebe a prohlíželi jsme si zakoupený obrázek – přemýšleli jsme o tom, co se nám na něm líbí, jak bychom ho popsali ostatním. Na závěr jsme si obrázky ukázali, popovídali o nich a vyvodili jsme téma – co mají všechny obrázky společné – STROMY. Vytvořili jsme si myšlenkovou mapu, hladili jsme stromy, obkreslovali jejich kůru a zkoušeli několik pokusů. Kluci zkoumali příčný řez jehlicí borovice, její pyl a příčný řez kmenem břízy pod mikroskopem a své pozorování zakreslovali. Holky spíše tvořily – vše, co se týká stromů – každá podle svého výběru.

Povídali jsme si o tom, jak to vypadá, když někoho požádáme o informaci – co by měla taková žádost obsahovat. S dotazníkem jsme potom žádali své kamarády o informace týkající se stromů (jaké znají stromy – jehličnaté, ovocné, části stromu apod.). Odpovědi jsme si zaznamenávali do archu. Začali jsme také pracovat na své vlastní knize o stromech.

32 položka(ek) « 1 z 2 »

Třicátý sedmý týden

Udělali jsme velký kus práce. Procvičovali jsme si hodiny a hráli jsme hru „Byl jsem na farmě a viděl jsem…“ – v té jsme potrénovali paměť. Nakonec Vojta ze všech zmíněných slov vytvořil příběh. Venku jsme si zopakovali části listu a třídili jsme je na jednoduché a složené. Podle klíče jsme se pokoušeli také určit druh stromu. Vše jsme zkoumali lupou. Hráli jsme hru s dřevěnými tyčemi, u které jsme si opakovali látku, ke které je třeba mechanické zapamatování – každý podle své úrovně (násobilka, vyjmenovaná slova, samohlásky, počítání do 10 atd.).

Madlenka s Jaromírkem se naučili pravidla pro psaní ů/ú, Ája a Anežka třídily obrázky podle druhu na ovoce a zeleninu, Vojta řešil hádanky týkající se fyzikální veličiny – síly a Nikolka přiřazovala zvířátka a jejich užitek. Také sčítala a odčítala a naučila se psát hezkou číslici 8.

Dostali jsme se také k dalšímu příběhu z Emušákova – tentokrát o zvědavosti. Protože se v příběhu vyskytla Morseova abeceda, vysvětlili jsme si, k čemu se používá, a zkoušeli jsme si navzájem psát vzkazy. Nakonec jsme si uplstili modrou mouchu – Zvědavost. Eva S. donesla potřebný materiál k upevnění houpací sítě, takže už se konečně můžeme dosyta houpat.

30 položka(ek)

Třicátý šestý týden

Pondělí trávila s dětmi Radana. V ranním kroužku otevřely téma Farma. Povídaly si o tom, co se jim vybaví, když se řekne farma, opakovaly si, jaká zvířata na farmě žijí a jak se jmenují jejich mláďata, co všechno se na farmě může vyrábět (chleba, sýry, med, máslo). Děti se rozdělily do dvou skupin a každá té druhé pantomimicky předvedla, jak se peče chleba, a druhá, jak se stlouká máslo. Poté měly činnosti detailněji popsat. Ája vyprávěla o svých zážitcích z farmy. Každý si také vymyslel příběh, který pak ztvárnil, tak aby obsahoval obrázky a písmena, slova či věty. Nikolka s Aďou a  Johankou namalovaly hlavně obrázkový příběh, který doplnily písmeny. Vojta sám vytvořil povídku o ovečkách. Moc se prý všichni nasmáli a děti ji chtěly číst znovu a znovu. Nakonec děti přiřazovaly stromy k jejich plodům a listům.

Ve středu nám Vojta přinesl ukázat domácí meteo stanici, o které jsme si popovídali. Zahráli jsme si pexeso s hodinami a ochutnali jsme první úrodu z našeho záhonku. Ve dvojicích jsme ochutnávali bylinkové čaje a zkoušeli rozpoznat, jestli se jedná o mátu, nebo meduňku. Ukázali jsme si části listu a taky rozdělení listů na jednoduché a složené. Madlenka s Anežkou si procvičovaly písmenko Š, Míša počítal a Vojta pracoval na geometrických cvičeních. Nakonec jsme si společně vytvořili jarní zahrádku z obalů od vajíček.

12 položka(ek)

Třicátý pátý týden

Dva dny jsme si tento týden vyčlenili opět na téma Počasí, které jsme dokončili. S Klárou jsme si povídali o mracích – o tom, jak vznikají, z čeho jsou tvořené a jaké druhy můžeme pozorovat. Podle obrázků jsme si vytvořili oblohu. Grafomotorická cvičení se opět týkala různých meteorologických jevů. Zazpívali jsme si anglickou písničku o počasí a vytvořili „přístroj“ na určování směru větru.

S Janou přišlo na řadu opět Lidské tělo, tentokrát podtéma Kosti. Každý jsme si seskládali lidskou kostru z částí papírů a vybarvili jsme si kosti, které už známe. Měřili jsme délku své stehenní kosti a výsledky jsme navzájem porovnávali. Velký úspěch mělo pexeso, kde jsme se vlastně velmi nenásilně naučili poznávat většinu kostí v lidském těle. Během svačiny jsme rozdělovali potraviny na ty s obsahem vápníku a na ty, které ho neobsahují. Na závěr jsme začali pracovat na modelu lidské kostry (120 cm). Skládačka baví hlavně Vojtu. Vypadá to na dlouhodobější práci.

Během týdne jsme stihli ještě spoustu dalších činností – hráli jsme hru na posílení pozornosti, pohybové aktivity s kostkou, s dřevěnými tyčemi, zopakovali jsme si vzory podstatných jmen s písničkou a také čtení slov obsahující dvojhlásky au, ou.

33 položka(ek) « 1 z 2 »

Třicátý čtvrtý týden

Opět týden plný zážitků. Začali jsme si povídat o tématu Počasí. Děti nejprve společnými silami přečetly dopis s úkolem, našly a sestavily název tématu. Shrnuli jsme informace, které o počasí zatím máme, zahráli jsme si pantomimu (každý předváděl jeden jev – déšť, sněžení, duhu, tornádo…) a výrazy jsme si zopakovali anglicky. U stolu jsme se učili pracovat s pravítkem a rýsovali jsme teploměr. Odhadovali jsme, jak se asi musíme při různé konkrétní teplotě obléct. Ája četla různé varianty předpovědi počasí a pokoušela se je namalovat. Ostatní mezitím pracovali na pokusu koloběhu vody v přírodě. Na téma jsme navázali ve středu návštěvou Českého hydrometeorologického ústavu. Poslechli jsme si přednášku o počasí, předpovědi počasí, o vodě i vzduchu. Všichni byli nesmírně soustředění. Dokonce nám bylo řečeno, že to děti zajímalo více než gymnazisty. Potom jsme se podívali do praxe – na místo, odkud se počasí předpovídá. Ukázali jsme si různé druhy přístrojů a venku i meteorologickou zahrádku.

Stihli jsme si také vytvořit několik prostorových těles ze špaget a modelíny a míchali jsme barvy. Tento pokus jsme pečlivě zaznamenali a výsledky jsme si společně ukázali.

Jeden den v týdnu jsme s Janou jako obvykle věnovali lidskému tělu. Stále ještě se téma dotýkalo lidských smyslů – tentokrát více orgánů lidských smyslů – oka a ucha. Ukázali jsme si model oka a společně jsme ho sestavili. Popsali jsme si jeho části a vyzkoušeli jsme si orientaci v prostoru jako nevidomí. Zkoušeli jsme také rozluštit Braillovo písmo. Poslepu jsme rozeznávali číslice ze smirkového papíru.

Na zajímavém leporelu jsme si ukázali části ucha a hádali jsme znaky ze znakové řeči. Anežka poté vyluštila úkol v písárně, kluci hráli hru na určování částí lidského těla a Anička tvořila obrázky z lékařských špachtlí.

42 položka(ek) « 1 z 2 »

Třicátý třetí týden

Týden jsme začali hrami, při nichž jsme procvičovali velká a malá písmena, různé druhy zvířat, týmovou spolupráci a komunikaci a taky pantomimu. Zjišťovali jsme, kolika možnostmi lze u sčítání docílit stejného výsledku. Každý si sám vybral, co chce sčítat (korálky, gumičky, figurky…). Tvořili jsme obrázky z písku a také jsme si vyzkoušeli abstraktní kresbu. Madlenka totiž v úterý na ranní kruh přinesla svůj abstraktní obrázek inspirovaný návštěvou galerie. Rázem se rozjela diskuze o tom, co kdo v obrázku vidí. Neváhali jsme, pustili jsme si hudbu a každý kreslil sám jen to, co mu napovídá ruka. Rozum jsme se snažili vyřadit. Na závěr jsme si své obrázky navzájem prohlédli a vyhodnotili jsme, jaké pocity z obrázku máme a co nám připomíná.

Také jsme hodně času trávili venku. Zasadili jsme mátu, meduňku a pupalku a přečetli jsme si o nich v knížce. Salát i ředkvičky už nám rostou. :-) Do květináčků jsme si ještě zaseli řeřichu a květináčky jsme si ozdobili. Pan Makoň ze Záchranné stanice živočichů nám posílá pravidelný týdenní přehled o tom, co se u nich děje. Společně jsme si prohlédli zaslané fotky a popovídali jsme si o aktuálních tématech – rozmnožování žab, kroužkování ptáků a hlášení čápa bílého z ČR v západní Africe a s tím souvisejícím návratem čápů.

Ve středu s námi opět pobyla Jana, tentokrát s tématem lidských smyslů. Den byl hodně hravý – počítali jsme kuličky po hmatu, hráli jsme sluchové pexeso, párovou hru s hmatovým pytlíkem, čichali jsme různé pochutiny, zkoušeli jsme kreslit nohama a ústy, povídali jsme si o tom, která zvířata mají vyvinuté jaké smysly a v čem jsou rekordmany. Každý si mohl vyrobit masku určitého zvířete.

V úterý i ve středu jsme si sami vařili. Bylo to, myslím, celkem zajímavé zpestření.

Týden jsme zakončili Anežčinou oslavou šestých narozenin a odpoledním běháním na zahradě a společně s Evou S. také kreslením akrylovými barvami na kameny.

52 položka(ek) « 1 z 2 »