Čtyřicátý druhý týden

Tento týden jsme se věnovali hlavně upevňování pravidel skupinové práce. Určili jsme si funkce ve skupinkách a následně jsme si v kroužku povídali o tom, do jaké míry se nám dařilo je plnit a jaké nám to přinášelo pocity. Opakovali jsme si podněty a zážitky z výletu z minulého týdne. Děti si toho opravdu hodně zapamatovaly – kupodivu i teorii, kterou Gabo zmiňoval ohledně kompostování. Při povídání o užovce, kterou jsme viděli, jsme se dostali až k potravnímu řetězci. Různé řetězce jsme si potom zkoušeli skládat z kelímků.

Ve dvojicích jsme si vybarvovali obrázky, které nám namaloval Vhrsti při vyprávění pohádky. Odpoledne si děti s Klárou povídaly o síle pozitivní a negativní myšlenky. Do dvou sklenic daly děti stejnou vařenou rýži – jedné nadávaly, na jednu mluvily láskyplně. Slova a obrázky, které je napadaly, zapsaly a nakreslily na papír a na sklenice nalepily. Těšíme se na výsledek pokusu. 🙂

V úterý jsme se společně s Dášou věnovali projektu Včela. Děti dostaly pracovní listy, do kterých si během povídání malovaly nebo psaly. Mohly si prožít celý životní cyklus včely – do postavené plástve nakladla matka vajíčka (což byly děti), ze kterých se vylíhly larvy. Ty byly krmeny mateří kašičkou a pylem. Poté se zakuklily a vylíhly se včelky. Ty prošly fází čističky, kojičky, stavitelky, strážkyně i létavky. Dále děti vytvářely výrobky z včelího vosku – svíčku, včelku nebo cokoliv, co samy chtěly. Ve středu jsme si opět práci ve skupinách zopakovali a vyrobili jsme si hru z papíru (otázky a odpovědi ohledně včelařství). Čekal nás také poslední příběh z Emušákova – povídali jsme si o důvěře – o tom, co pro nás znamená, komu důvěřujeme a jak to vypadá, když někdo naši důvěru zklame.