Dvacátý týden

Tento týden jsme se ve škole moc neohřáli. V pondělí jsme z dřevěných špachtliček nejprve skládali geometrické tvary a obrazce a řešili s jejich pomocí různé rébusy; potom jsme měli možnost si s dřívky užít legraci podle svého. Jinak byl celý den věnovaný Ájiným sedmým narozeninám. Áju jsme obkreslili, doplnili její jméno, věk, datum narození (i římskými číslicemi), změřili jsme ji červeno-modrými tyčemi a napsali a nakreslili jsme to, co má ráda. Od každého pak Ája dostala vlastnoručně vyrobené dárky, které ji moc potěšily. Zazpívali jsme jí písničku a všichni společně jsme si pochutnali na dortu od Ájiny babičky. Prohlédli jsme si také Ájino fotoalbum a popovídali si o její rodině.

V úterý jsme se vydali do divadla Alfa na představení Čarovná rybí kostička (Charles Dickens – Iva Peřinová). Kromě toho jsme si také prohlédli divadlo a dílnu na opravu loutek a dozvěděli jsme se, jaké druhy loutek se v divadle používají, co předchází jejich výrobě a co vznik loutky obnáší. Po představení jsme si ještě poslechli krátké povídání o tom, jak vzniká divadelní hra, kdo je režisér, jaký je rozdíl mezi dramaturgem a dramatikem, a také pan zvukař s panem osvětlovačem ukázali, co obnáší jejich práce.

Ve středu jsme se sešli ve škole a otevřeli jsme nové velké téma Každý jsme jiný. Vyjeli jsme do centra města na výstavu Katastrofy lidského těla – unikátní expozici voskových figurín zobrazující anomálie lidského těla. Měli jsme možnost prohlédnout si např. siamská dvojčata, muže s vlčím syndromem a mnoho dalších. Po návratu ztvárnily děti libovolnou technikou některou z odchylek či vlastní postavu podle svých představ. Také si vyzkoušely, jaké to je pohybovat se společně jako siamská dvojčata.

Ve městě jsme se ještě zastavili v cestovní kanceláři, kde nás milá paní obdarovala katalogy s africkými obrázky (budou se nám hodit v únoru), podívali jsme se do katedrály sv. Bartoloměje a do informačního centra.

Není vybrán žádný galerie nebo galerie byla smazána